|
|
Vybraní příslušníci habsburské dynastie a jejich duševní choroby
Grunclová, Kateřina ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje výzkum vyskytujících se duševních chorob u vybraných příslušníků habsburské dynastie, se snahou je co nejlépe konkretizovat z původních historických podkladů a srovnat je s nynějšími poznatky. Zároveň zde bude popsána sňatková politika, která přispěla ke vzniku duševních chorob u jednotlivých členů. Cílem práce je seznámení s habsburskou dynastií, charakterizovat duševní poruchy objevující se v této velkolepé dynastii a zhodnotit projevy jednotlivých nemocí.
|
|
|
Sociální bydlení pro osoby s duševní poruchou
ČERNÁ, Monika
Cílem bakalářské práce bylo popsat sociální bydlení pro lidi s duševní poruchou, a to především v městě Plzni. V praktické části bylo zodpovězeno na tyto výzkumné otázky: 1) Jaké jsou možnosti a specifika sociální práce s lidmi s duševní poruchou? 2) Jaký přínos má sociální bydlení z pohledu klientů s duševní poruchou? Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii pomocí metody polostrukturovaných rozhovorů. První část rozhovorů probíhala se sociálními pracovníky Magistrátu města Plzně - Odboru dostupného bydlení a sociálního začleňování, druhá část rozhovorů pak s nájemníky sociálních bytů, kteří mají diagnostikovanou duševní poruchu. Výzkumný soubor byl vytvořen metodou záměrného výběru a následná analýza dat provedena metodou kódování. Celkem bylo realizováno čtrnáct polostrukturovaných rozhovorů, pět se sociálními pracovníky a dvanáct s klienty. Z výzkumné části vyplynulo, že všichni komunikační partneři z řad klientů žili před nastěhováním do sociálního bytu v nejistých bytových podmínkách, u všech se objevovalo opakované stěhování, a to zejména po substandardních formách bydlení. Tato situace u nich často zhoršovala jejich psychický stav, u většiny z nich docházelo pravidelně k hospitalizacím v psychiatrických nemocnicích. Jako nejčastější příčinu absence dlouhodobého stabilního bydlení uváděli komunikační partneři špatnou finanční situaci, psychické problémy a špatné sociální vazby. Po nastěhování do sociálního bytu se bydlení s podporou sociálního pracovníka podařilo udržet všem komunikačním partnerům bez dluhů na nájemném, téměř u všech se dlouhodobě stabilizoval zdravotní stav. Všichni bydlí v sociálním bytě déle než jeden rok. Bakalářská práce může být přínosná sociálním pracovníkům, kteří se při výkonu své profese setkávají s lidmi s duševní poruchou trpící bytovou nouzí. Také by mohla být inspirací pro obce, které uvažují o zavedení sociálního bydlení.
|
|
|
Sociálně terapeutická dílna pro osoby s duševní poruchou
PEKÁRKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá tématem sociálně terapeutické dílny pro osoby s duševní poruchou. Účelem sociálně terapeutické dílny jako ambulantní sociální služby je dlouhodobá a pravidelná podpora týkající se zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie, a to s ohledem na stanovené cíle uživatelů v rámci individuálního plánování. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem je poskytována sociální služba sociálně terapeutická dílna (cíle, poslání služby, zásady a principy služby, realizace služby, přínos služby pro uživatele, role a činnost sociálního pracovníka), která je určena pro klienty s duševní poruchou v organizaci Fokus, z.ú. v Českých Budějovicích. Pro metodickou část byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a byla využita metoda dotazování pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru. K vyhodnocení výsledků byla použita metoda otevřeného kódování, metodou tužka papír. Pro lepší znázornění byly vytvořeny myšlenkové mapy pomocí aplikace Mindmaster. Rozhovoru se účastnili čtyři klienti sociálně terapeutické dílny a čtyři sociální pracovníci této služby. Z výzkumu je patrné, že za největší přínos této služby považují sociální pracovníci i klienti především v získání sociálních kontaktů a dodávání psychické podpory, která je pro klienty velmi důležitá. Poskytuje vaření, trénování paměti, podpůrné skupiny, literární klub a další činnosti pro klienty, které jim pomáhají získat kompetence k běžnému životu. Tato bakalářská práce může sloužit jako zpětná vazba pro sociálně terapeutickou dílnu, kde byl výzkum realizován. Dále bakalářskou práci bude možné využít jako zdroj informací pro laickou populaci ohledně fungování sociálně terapeutické dílny pro osoby s duševní poruchou.
|
|
|
Social position of persons with mental disorder in Daniel Keyes' novel and short story Flowers for Algernon
Gavrish, Irina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato práce si bere za cíl prozkoumat sociální postavení lidí s duševními poruchami v povídce a následně vydaném románu Daniela Keyese Růže pro Algernon (1959, 1966). Zmíněné téma je stále aktuální, neboť i teď si moderní společnost není zcela jista, jak by měla přistupovat k lidem s duševní poruchou, a umožnit jim tak stabilní sociální postavení. Teoretická část se zabývá dějinami duševních poruch a jejich klasifikací, a nechybí v ní ani příklady dalších literárních děl, v nichž se objevuje podobné téma. Hlavní část práce je zaměřena na zkoumání textu samotného románu a pro lepší pochopení dané problematiky se zde také analyzuje struktura, lexika, gramatika a syntax románu. Výsledky výzkumu této práce jsou uvedeny v závěru.
|
|
|
Analýza vybraných skupin psychiatrických pacientů
Päckertová, Barbora ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Lustigová, Michala (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vybraných diagnóz u psychiatrických pacientů v roce 2019, konkrétně se jedná o diagnózy z kategorie F30-F39 (afektivní poruchy) a F40-F48 (neurotické, stresové a somatoformní poruchy). Cílem této práce je přiblížit problematiku duševních poruch, pojmů s tím souvisejících, a především analyzovat vybrané pacienty čerpající ambulantní zdravotní péči se zaměřením na Českou republiku. Práce pracuje s anonymizovanými daty VZP ČR za vybrané diagnózy. V rámci sledovaných diagnóz jsou analyzována data za počty unikátně ošetřených pacientů (UOP), počty kontaktů/návštěv ambulantních zdravotnických pracovišť a v neposlední řadě za vynaložené náklady ambulantní péče u vybraných diagnóz. Deskriptivní analýza vybraných diagnóz je provedena na základě dvou odborností (305 - psychiatrie a 901 - klinická psychologie). Z dat bylo zjištěno, že podíl pacientů VZP ČR s vybranými diagnózami se liší dle ambulantní zdravotní odbornosti. Nejvyšší podíl pacientů v odb. 305 sledujeme ve středních věcích, naopak u odb. 901 je největší podíl pacientů v mladších věkových kategoriích. Na základě obou odborností se taktéž liší nejvyšší průměrné náklady, které VZP ČR vynaložila na 1 UOP a průměrný počet kontaktů na 1 UOP u vybraných diagnóz.
|
|
|
Systémová stigmatizace psychiatricky nemocných
Bodnár, Jan ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Karlová, Irena (oponent)
Předmětem práce je problematika systémové stigmatizace duševně nemocných v ČR po roce 1989. V rámci výzkumných otázek je v práci analyzováno a diskutováno několik oblastí souvisejících obecně s reformou psychiatrické péče v ČR, s obecnými předpoklady systémové stigmatizace v návaznosti na stávající systém péče, důvody přetrvávajícího systému psychiatrické péče s těžištěm v psychiatrických léčebnách či specifika zájmu a jednání aktérů v komparaci s deklarativními závazky uváděnými ve strategických dokumentech. Z použitých metod jsou významné analýza aktérů, analýza právního rámce a analýza relevantních strategických dokumentů. Z hlediska konceptualizace problému je důležité vymezení systémové stigmatizace, která je v rámci této práce chápána jako mechanismus vzniku a rozvoje stigmatizace se základem v systému psychiatrické péče a psychiatrických institucí. Takto chápaná stigmatizace je charakteristická značně složitou sítí determinant, které mají hluboké historické kořeny a do jisté míry souvisí s vývojem dané kultury. Práce analyzuje na základě historických souvislostí příčiny současného stavu v stigmatizujícím systému péče o duševně nemocné, který je v ČR charakteristický přetrvávající institucionalizací. V práci jsou představeny základní historické paralely ukazující na komplexnost vymezeného...
|
|
|
Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita
Pomahačová, Kateřina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
V diplomové práci na téma ,,Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita" jsem se věnovala terminologii, kde jsme se seznámili s obecným pojmem duševní porucha a dále se dozvěděli základní informace o mnou vybraných duševních poruchách jako schizofrenie, afektivní poruchy, konkrétně bipolární porucha, dále neurotické poruchy, konkrétně obsedantně-kompulzivní porucha a v poslední řadě poruchy osobnosti a to konkrétně hraniční porucha osobnosti. Dále jsem se věnovala možnostem léčby duševních poruch, kde jsme se seznámili s prevencí a přístupem sociálního pracovníka, dále se sociálním šetřením, léčbou a s opatrovnictvím osob s duševní poruchou. V poslední řadě jsem se věnovala metodám sociální práce. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit jaké metody sociální práce jsou používány při práci s klienty trpící duševní poruchou, zda vůbec jsou nějaké používány a jaká metoda je používána nejčastěji. Dalším mým cílem bylo zjistit efektivitu používaných metod sociální práce. K dosažení mého cíle jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník byl tvořen z 11 otázek, které byly polootevřené. V rámci průzkumu jsem došla k závěru, že metody sociální práce jsou poskytovány klientům s duševní poruchou, jsou používány všechny metody sociální práce pro duševně...
|
|
|
Úmrtí v Zemském ústavu pro choromyslné (Kateřinkách) v letech 1911-1925
Zvoníková, Iveta ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Úmrtí v Zemském ústavu pro choromyslné (Kateřinkách) v letech 1911-1925 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá duševně nemocnými lidmi, kteří zemřeli v ústavu pro choromyslné v Praze na počátku 20. století. Cílem práce bylo analyzovat struktury zemřelých v Zemském ústavu pro choromyslné (Kateřinkách) v letech 1911-1925. Analýza byla postavena především na základě dat z matriky zemřelých 1911-1925. Pro komparaci struktury zemřelých v Zemském ústavu pro choromyslné se strukturami zemřelých v Čechách byly využity rakouské statistiky a Demografická ročenka. Struktury zemřelých byly analyzovány běžnými statistickými, demografickými a geografickými postupy, a to z hlediska pohlaví a věku, rodinného stavu, sociálního postavení, místa narození, místa bydliště, diagnóz (příčin úmrtí), délky hospitalizace a sezónnosti úmrtí. Z výsledků analýz bylo zjištěno, že struktura zemřelých v ústavu je velmi specifická od populace zemřelých v Čechách ve všech zkoumaných aspektech. Klíčová slova: Kateřinky, blázinec, struktura zemřelých, duševní porucha, matrika, 1. sv. válka
|
|
|
Praktický dopad sociálních služeb na kvalitu života a duševní stav psychicky nemocných
Kolářová, Tereza ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Tato diplomová práce se věnovala tématu: Praktický dopad sociálních služeb na kvalitu života a duševní stav psychicky nemocných. Pomocí odborné literatury byly zpracovány projevy nemocí, které se vyznačují psychózou a narušením kontaktu s realitou. K těmto projevům byla popsána léčba a přístup sociálního pracovníka. V dalších kapitolách se práce věnovala sociálnímu zabezpečení psychicky nemocných, novým metodám při práci s klientem, a také etice. Cílem této práce bylo zjistit, jaký dopad mají sociální služby na život duševně nemocného. Pomocí rozhovorů se sociálními pracovníky, byly zodpovězeny otázky k danému cíli. Jako doplnění práce byly zpracovány kazuistiky osob s duševní poruchou. Tyto kazuistiky spolu s rozhovory jsou velmi přínosné a dokazují, že sociální služby jsou v životě duševně nemocného člověka klíčové.
|
|
|
Opatrovnictví v České republice
Dušková, Karina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Válková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá opatrovnictvím pro osoby s duševním onemocněním. Teoretická část je rozčleněna do šesti kapitol, kde je vymezeno pojetí duševní poruchy i v rámci různých dokumentů. Dále je zde rozebrán proces stigmatizace, jak ze strany rodiny tak i zdravotníků, rovněž je zde poukázáno na sebestigmatizaci jako závažný důsledek přístupu společnosti k duševním chorobám. Studentka zde zmínila i proces poskytování psychiatrické péče, upozornil na reformu psychiatrické péče jako výrazný milník zdravotnictví. Velkou část teorie tvoří kompletní popis institutu opatrovnictví a problematiky svéprávnosti. Poslední kapitola je zaměřena na sociální práci s osobami s duševním onemocněním. Praktická část má za cíl zjistit, jak prakticky funguje systém opatrovnictví pro osoby s duševní poruchou a jak opatrovníci nahlížejí na výkon opatrovnictví. Studentka zde využila kvalitativní šetření a polostrukturované rozhovory. Pomocí otevřeného kódování bylo identifikováno několik kategorií, které následným zpracováním odpověděly na hlavní výzkumnou otázku
|
host ::
RSS.